Schuberth přilby

Czech Dakar


Nacházíte se: ÚVODNÍ STRANA / Aktuality

Jaký byl Honda Fest 2018

Josef Adamec, 5.9.2018

Předposlední srpnový víkend patřil v Harrachově fandům motocyklů Honda. Ano, tušíte správně, zase tu byl Honda Fest, a to již po deváté.

Koncepce tohoto rodinného podniku je jako již tradičně o toulání se krajinou po vedlejších silničkách, poznávání turistických zajímavostí, odpočinku s přáteli, a také o vyzkoušení si letošních motocyklových novinek. Více než pohodlné ubytování nám poskytl Orea Resort Sklář, kde mnozí využili širokou nabídku wellness aktivit.

Kudy jsme to jezdili

Dvorní plánovač HondaFestích vyjížděk Petr Poduška nám ve třech dnech ukázal krásy Jizerských hor, Krkonošského  podhůří, Náchodska na východě a Ralska na západě. Letošní novinkou byly jednotlivé etapové soutěže, při kterých jezdci se svými navigátory zjišťovali různé informace o památkách či zastaveních na trase, sbírali do itinerářů otisky  turistických razítek, nebo se doptávali na jména průvodkyň či obsluhujícího personálu.

1. etapa

Na trase 1. etapy dlouhé 224 km jsme mohli navštívit hrad a zámek Frýdlant, jenž se stal prvním hradním muzeem ve střední Evropě, neboť by zpřístupněn pro veřejnost již v roce 1801. V Kryštofově údolí je zajímavý orloj vybudovaný z bývalé trafostanice a jen co byste kamenem dohodili a zbytek dojeli na svém motocyklu Honda, stojí na železniční trati Liberec - Česká Lípa mohutný kamenný Novinský železniční viadukt z roku 1900.

Po výjezdu na dominantu libereckého kraje Ještěd jsme mohli navštívit vyhlídkovou věž renesančního zámku Hrubá skála. Odtud kolem gotické zříceniny hradu Trosky na nejvyšší horu Českého ráje a stejnojmennou rozhlednu Kozákov ( 744 m n. m. ).

2. etapa

Jilemnická zvědavá ulička byla prvním zastavením 258 km dlouhé 2. etapy. A abych ve vás probudil ducha zvídavosti, pokuste se sami zjistit, proč je ulička zvědavá.

Cestou jsme v Hořicích projeli celý závodní silniční okruh. Atmosféra byla navíc umocněna zbylými bezpečnostními prvky a barierami z balíků na trati z právě proběhlého závodu 300 zatáček Gustava Havla. Na zámku v Náchodě a dále v muzeu stavebnice Merkur v Polici nad Metují mohli soutěžící splnit další z úkolů etapové soutěže. Trasa dále vedla kolem skalního města a turisticko-horolezeckého ráje v Adršpachu zpět na hotel v Harrachově.

3. etapa

Poslední 3. etapa dlouhá 244 km nás kolem hradu Grabštejn dovedla na malou chvíli do zahraničí, a to do historického centra německého města Zittau, dále kolem romantické zříceniny hradu Oybin zpět na české území až na zámek Lemberk. Občerstvit jste se mohli v Motobaru Pekelné doly - místě natáčení pohádky „S čerty nejsou žerty“, a již plni síly pokračovat směrem na skalní hrad Sloup a zámek Zákupy, dále na východ přes Sychrov a Bozkov, kde jsou jediné zpřístupněné dolomitové jeskyně na severu Čech.

Samozřejmě, že jsme nestihli navštívit a podrobně prohlédnout všechny památky uvedené v itineráři, ale beru to spíše jako inspiraci na rodinnou dovolenou. Zde na Honda Festu si vychutnávám cestu a možnost se projet na motocyklových novinkách značky Honda.

No a letos byla nabídka předváděcích motocyklů obzvlášť rozmanitá, zvláště co se týká rozměru motocyklu a objemu motoru.

Testovací motocykly

Začít jste mohli s horkou novinkou a zároveň legendou,  Hondou Monkey.  Tato stopětadvacítková opička nám trošku povyrostla a za řídítky na velmi pohodlném sedle si dokážu představit i dosti dlouhé výlety.

Na opačném konci stojí legendární vlajková loď Gold Wing 1800. Ke zkušební jízdě lákala jak verze s manuální převodovkou, tak s DCT automatem. Celou druhou etapu jsme společně s manželkou absolvovali právě na modelu s manuálem.

V sedle tohoto velikána to byl  příjemně strávený den. Ačkoliv svojí mohutností budí respekt, jistě potvrdím zkušenosti mnoha majitelů, že jakmile se rozjedete, hmotnost tohoto stroje někam zmizí a motocykl se velmi příjemně ovládá. Pocit komfortu nemáte jen v pohodlných sedadlech a v případě spolujezdkyně i opěradla s područkami, ale i z velkoryse řešené kapotáže s širokým, elektricky stavitelným plexi, a také z objemu a charakteru motoru.

Veškeré důležité informace se zobrazují na přehledné palubní desce, kde uprostřed dominuje velký displej s integrovanou navigací zobrazující i menu nastavení motocyklu, rádia a dalších neméně důležitých funkcí. Po stranách jsou budíky otáčkoměru a tachometru se zřetelným ukazatelem zařazené rychlosti.

Vyzkoušet všechny možnosti nastavení a ovládání jsem se ani nesnažil. Nicméně stále je to „jen“ motocykl a základní ovládací prvky jsou tam, kde mají být.

Při parkování se hodí elektrická zpátečka, přece jen je hmotnost kolem 380 kg poznat. Vždy jsem si představoval, že jízda s tímto korábem je jen pro velké chlapy, po tomto dni jsem však došel k závěru, že už jsem asi velký chlap, nebo jsem měl dříve mylné představy.

Milovníci nahatých čtyřválců neodolali surové kráse CB1000R Neo Sports Café, ale největší prostor dostala opět Africa Twin a Africa Twin Adventure Sports v provedeních s manuální i DCT převodovkou. K otestování bylo i X-ADV a NC 750X.  O vyzkoušení si předváděcích modelů byl opět velký zájem, motocykly šly z ruky do ruky a jejich motory nestačily vychladnout.

O tom, jak skvělým motocyklem Africa Twin je, se už popsaly stohy papíru. A tak stručně shrnu své pocity. S Africou Twin Adventure Sports DCT jsem o tomto prodlouženém víkendu najezdil bezmála 1700 km po silnicích všech tříd. ATAS byl vybaven i příplatkovým nožním řazením, takže si řidič může vybrat, jestli chce v manuálním režimu řadit standartně nohou  nebo tlačítky na levém řídítku. Spojku zde samozřejmě nehledejte, je to přeci automat.

Já osobně, když už jsem měl automat, jsem nejvíce jezdil s nastaveným automatickým režimem sport 2 (jsou tři úrovně ) s tím, že jsem si do řazení občas podle potřeby zasáhl.

Jak psal Michal v magazínu MotoRoute 4/2018, je ATAS opravdu mohutnější a znatelně vyšší, než základní Afrika. Řidič je za nádrží pěkně schován, takže při dojezdu jedné z etap  za deště jsem ani moc nezmokl.  Na displeji by mohlo být výraznější označení listování v menu a signalizace zapnutých blinkrů ( přestože se samy po určité době vypínají ). S tím, že je doba elektronická, a ta nám mluví („pomáhá“) do všeho, se asi budeme muset smířit.

To bylo jen malé povzdechnutí, jinak je motorka naprosto úžasná a jízdu jsem si opravdu užíval i se spolujezdkyní. Pokud bych se musel rozhodovat, jestli pořídit manuál nebo DCT, po loňské zkušenosti bych osobně volil manuál. Ale to je jen můj soukromý názor staromilce...

Nemalá část účastníků Honda Festu využila možnost prohlédnout a vyzkoušet si nové vyklápěcí přilby Shark, nebo se seznámit s produkty firmy Interphone, která nabízí komunikační zařízení pro motorkáře.

Čas na zábavu...

Večerní programy byly ve znamení cestování za hranice všedních dnů. Hned první večer nás Tomáš „Awia“ Hajdúch z Motoride SK pozval v cestopise „Na Africe do Afriky“ do Tunisu. Své umění jízdy nezávislé na velikosti motorky ukázal Míra Lisý, protože přesedat mezi Hondou Monkey, Afrikou a Goldwingem  sice není takový problém, ale předvádět tu divočinu, co Míra umí, to už chce velké srdce a hodně cviku.

Další večer patřil Dominice Gawliczkové a pořadu „Dominika na cestě“, aneb jak drobná dívenka s ještě menším skůtříkem po Jižní Americe jezdila, padala, opravovala, marodila a dortíčky jedla. Za oponu motonovinářského života nám dovolil nahlédnout Radek „Gas“ Michna. Vtipně nás seznámil s nástrahami přípravy na testy nových motocyklů,  jak se fotí ty nádherné fotky, které potom můžeme sledovat v našich oblíbených časopisech nebo elektronických médiích. Zkrátka, jak vznikají reportáže a články o nových modelech motocyklů.

Příjemným hudebním překvapením bylo vystoupení bluesrockové skupiny Maršál Bazén z Jablonce nad Nisou. Jejich vlastní písně nebo cover verze klasických rockových hitů zněly hotelem do pozdní noci.

I Střední Amerika je pro naše cestovatele pravděpodobně země zaslíbená, protože Pavel Liška a Ján Révai alias Vagamundos do těchto končin  zavítali a jak se dalo očekávat, bylo to velmi veselé vyprávění. K závěrečnému večeru patří losování tomboly a tentokrát byly hlavní výhry dvě. První šťastlivec získal k týdennímu bezplatnému zapůjčení  Africu Twin, a ten druhý dokonce Gold Winga.

Opět mi nezbývá než konstatovat, že se i 9. ročník Honda Festu povedl na jedničku. A podle bouřlivého aplausu všech zůčastněných to vypadá, že ten desátý, jubilejní ročník bude zase plně obsazen.

Velké díky patří již stálému kolektivu pořadatelů z Hondy, v čele s PR Managerem  Petrem Hubáčkem , kteří se zasloužili o hladký průběh akce. Takže ještě jednou díky všem ze zastoupení české i slovenské Hondy.

Foto: Josef a Hanka Adamcovi a Honda


Honda Fest 2018 01
Honda Fest 2018 01
Honda Fest 2018 02
Honda Fest 2018 02
Honda Fest 2018 03
Honda Fest 2018 03
Honda Fest 2018 04
Honda Fest 2018 04
Honda Fest 2018 05
Honda Fest 2018 05
Honda Fest 2018 06
Honda Fest 2018 06
Honda Fest 2018 07
Honda Fest 2018 07
Honda Fest 2018 08
Honda Fest 2018 08
Honda Fest 2018 09
Honda Fest 2018 09
Honda Fest 2018 10
Honda Fest 2018 10
Honda Fest 2018 11
Honda Fest 2018 11
Honda Fest 2018 12
Honda Fest 2018 12
Honda Fest 2018 13
Honda Fest 2018 13
Honda Fest 2018 14
Honda Fest 2018 14
Honda Fest 2018 15
Honda Fest 2018 15
Honda Fest 2018 16
Honda Fest 2018 16
Honda Fest 2018 17
Honda Fest 2018 17
Honda Fest 2018 18
Honda Fest 2018 18
Honda Fest 2018 19
Honda Fest 2018 19
Honda Fest 2018 20
Honda Fest 2018 20
Honda Fest 2018 21
Honda Fest 2018 21