Skross cestovní nabíječky

 


Nacházíte se: ÚVODNÍ STRANA / Aktuality

Na Bigu do Japonska

Redakce MotoRoute, 17.6.2019

"Do Japonska na motorce? Asi jo, ale je to dost šílený,"

říkám si někdy v zimě roku 2016 při čtení jedné cestopisné knížky. Východ, který je tak daleký a pro mne neznámý, by stálo za to navštívit. Určitě. Sibiř, Bajkal, Vladivostok...a dál. Potřebuji to vidět, chci to zažít.

Původní plán dvou motorek selhal, tudíž jsem v tom sám, a tak devět měsíců před plánovaným odjezdem padá rozhodnutí. Kdy jindy, když ne teď. Doma v garáži parkuje spolehlivá, odzkoušená a na daleké cestování plně vybavená KTM 1190 Adventure R.

A taky, kdesi ve stodole, na místě, kde dřív stávala králíkárna, Suzuki DR 750 Big. Legenda, kterou jsem měl v osmnácti jako první velký cestovní enduro a kterou jsem před rokem z nostalgie zase koupil. Je nefunkční, špinavý, zaprášený a krom padacích rámů nemá zhola nic, co by se k jakémukoliv pohodlí na cestách mohlo hodit. I přesto začnu zvažovat obě verze. Takže klasika v podobě papíru s plusy a mínusy.

Pár týdnů uplynulo a světe div se, rozhodnutí padá na Bigouše Vojtěcha. Roztáčím ztuhlé ozubené soukolí příprav, které se zastaví až 23. června 2019, kdy definitivně sednu a jedu.

Nejvíc času zabere samozřejmě stroj. Do šroubku rozebrat, vyměnit vadné součástky, ložiska, gufera, spojovací materiál. Současně s tím jednám s partnery cesty, dále pak ohledně vyřizování víz a karnetu a v neposlední řadě i obstarávám lodní lístky do Jižní Koreje a následně do Japonska.

Najezdit jarních  testovacích 5 000 km je spíš taková oddychovka. I když i během nich se zařizuje a ladí. Definitivně mi ale během toho dochází jedna zásadní věc. Ne že bych to nevěděl, ale s blížícím se odjezdem si uvědomuji, jak je ta naše země krásná a budu se do ní rád vracet.

Povinností kolem příprav cesty je na jednoho sakra dost. Naštěstí kamarádi a rodina pomáhají. I tak mě dny v práci, večery na dílně a noci u počítače zmáhají. Někdy si říkám, jestli jsem se na to neměl vykváknout. Ale vidina toho, že to má jednoho dne konec, který je pořád blíž a blíž, mi dodává sílu a potřebnou morálku.

Plán cesty počítá alespoň se čtyřmi měsíci v sedle. Možná se ptáte, jak jsem to udělal v práci? Jednoduše. Oznámil to. Počítal jsem s vyhazovem a ono se tak k mému překvapení nestalo. To mě potěšilo a ušetřilo ponávratové starosti.

Ufinancovat tento výlet je taky jedna velká jízda. Šetříš, šetříš, prodáš čtyřkolku, šetříš a pak zjistíš, že stejně ještě nějaká korunka schází. Problémy jsou ale od toho, aby se řešily.

Rozplánování jednotlivých etap nechávám na poslední chvíli. Státy, kterými pojedu, samozřejmě vím (Slovensko, Ukrajina, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, několikrát se opakující Rusko, Jižní Korea, Japonsko, Mongolsko, Kazachstán, Uzbekistán, Gruzie, Turecko, Řecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko), ale mám vybrané jen hlavní body zájmu a mezi tím se hodlám toulat, jak mě napadne.

Hlavní tahy mě nějak neberou, i když je mi jasné, že se některým z nich, hlavně v Rusku, nevyhnu. A pak asi i při návratu po Evropě, který bude nejspíš už za psího počasí. Popravdě ale budu raději jezdit v teplotách těsně nad nulou, než když je 40°C ve stínu. Čeká mě ale oboje a už se moc těším :-).

Pokud by byl zájem mou cestu sledovat pravidelně v několikadenních intervalech, není nic jednoduššího než lajknout a nebo sledovat můj cestovatelský fecebookový profil Vojtěchvojtěch.cz. Pravidelné zprávy bude přinášet taky MotoRoute - na webu, Facebooku a po skončení cesty bude cestopis i v časopise.

Přeji všem krásné léto plné cestování, zážitků, pohody a nechť se všichni vrátíme v pořádku domů.

Ahoj, Vojta Vlasák