Redakce, 1.8.2011
Několikrát jsme přinesli zprávy o chystané motoexpedice MONGOLSKO – spodem TAM a horem ZPÁTKY. Honza Dufek vyrazil 30.4. a zde na webu se budou průběžně objevovat zprávy z jeho cesty.
Plánovaná trasa ZDE
30.4.2011
Dnes jsem vyrazil vstric dobrozdruzstvi, ktere pripravuji jiz skoro rok.
Pripomenu ze planuji projet za 3 mesice na motorce BMW F 800GS nasledujici staty: Czech Rep., Slovakia, Hungary, Serbia, Bulgaria, Turkey, Iran, Turkmenistan, Uzbekistan, Tajikistan, Afghanistan, Kyrgyzstan, Kazakhstan, Russia, Mongolia, Russia, Belarus, Poland a zpatky domu do Prahy. Cele kolem 25 000 km.
Pro ty, kteri bude zajimat prubeh cesty na mape, budu prubezne ukladat trasu ze SPOTu(2) zde: http://www.spotadventures.com/trip/view?trip_id=250890
Na tomto webu v poznamkach najdete dalsi odkazy na fotky a pod.
Dalsi informace se budou prubezne objevovat na webu www.motoroute.cz , tak jak budu posilat SMS ci emaily.
Chtel bych podekovat pratelum, sponzorum a firme Moravia Contact, bez kterych bych asi vsech 11 viz asi ani nedostal.
Drzte mi palce at muj plan vyjde.
Ahoj
Honza Dufek
5.5.2011
Uprimne me Turecko prekvapilo kazdodenim destem a docela zimou. Tak me napada zda jsem nevyrazil moc brzo :-)
Uz se tesim do pousti kolem Turkmenistanu kde se snad ohreji.
Dnes jsem jel sedlo kolem 2 100 m n.m. a bylo tam 3 stupne a dest. Tak si to dokazete predstavit ja si to clovek uziva :-) Ale to k tomu patri. Stale me to bavi.
Akorat jsem vymek a dal hotel abych uschnul a tak... Stan jeste asi bude dost vyuzit pozdeji.
Jel jsem dneska po nejaky jakoby dalnici E80, ale misty ji jeste dodelavaji a jsou tam sotolinove prejezdy a za deste to bylo jedno velike blaticko. Kolem samy kamion, tak jsem ja i moto pekne zastrikani...
Jedu se podivat k Araratu, ale ta kosa me trochu trapi. Predstavoval jsem si jak se pekne ubytuju ve stanu s peknym vyhledem, ale ma prset jeste 2 dny. Kolem soboty vstupuji do Iranu.
Updatoval jsem posledni trasu na spotadventures (odkaz vyse).
Honza
9.5.2011
Ahoj.
Tak jsme v Iranu. Pisu "jsme" jelikoz me dojel dle dohody kolega Sasa (Bluesbery) na R1200GS, aby se mnou stravil cca 6 dni zde v Iranu.
Hranice byly pohodovy. Turci paradoxne delali vetsi problemy nez Iranci. Poslali nas totiz na rentgen motorek (asi jestli nepasujem nejaky utecence :-)
Iranci si nas predavali od jednoho urednika k druhemu a pak posledni chtel jeste 20 euro, ale my mu je nedali. A udelali dobre. Chtel nas jen osidit.
Benzin dle informaci co jsme meli podrazil. Stoji celych 12 kc za 1 litr :-). Taky je tu konecne teplo. Toho prseni a snezeni pres Turecko bylo dost.
Silnice jsou tady uzasny. Sen motorkaru. Asfalt v horach jedna basen a zadny auta.
Mam trochu problem s prednim loziskem. Zacinam mit vakl na prednim kole, tak resim jak na vymenu. Pry je to standardni rozmer, tak ho zkusim koupit tady.
Zatim ahoj
11.5.2011
Ahoj vsem,
loziska vymeneny, neuveritelne jednoduse to tu slo. Fakt. Take diky Tonovi z fora bmwgs.cz za supr navod na vymenu, jsem pochopil ze to neni zase tak veliky problem. Druhy den rano, za pomoci jednoho Irance co umel anglicky, jsme zasli do prodejny a kluk je vytah, jako by byli chleba Presne ten BMW rozmer. Jeste ze inzenyri z NDR to maji normalizovane.
Pak jsem zajeli do jednoho moto shopu a tam je vymenili. Takze pokracuji dal s uplne novymi lozisky MADE IN IRAN a navic nikde zadny penize nechteli. I kdyz jsem se snazil jim je vecpat. Pry U ARE OUR GEST :-)
No nic. Iran je uzasny a konecne teplo. I kolem 2700 m n. m. teplota cca 20 stupnu. Jsem v Esfahanu a je to tu uzasny...
Jeste dopisu, ze tu maji blokovany facebook i google a vse kolem nej. Tedy i picasa, takze nemuzu aktualizovat fotky.
Udelam to asi az z Turmenistanu, ale co ja vim zda to tam nemaji stejne?
Jinak zkusenost s Irancemi je uzasna. Pokazde nas zvou domu na caj, jidlo.
Treba dnes. Prijedu do Esfahanu a najednou prazdne predni kolo. Tak slezu a hned kolem Irancani ze shop je tam a tam a ze me tam zavezou. Takze kolo dolu a jedeme do opravny. Tam zjistujeme ze zaplata kterou jsem pred cestou lepil se rozlepila. Vse hotovo za 1/2 hod a zase i kdyz jsem jim penize nutil, nikdo nic nechtel. Pak nas jeste kluk co mi pomahal pozval na obed k nim domu. Ze pry musime dle prislovi HOST DO DOMU STESTI DO DOMU.
Totiz dle jinych statu kt jsem procestoval, je Iran jeste "nenapaden" turismem a lidi kolem toho nezkazeni. Jednoduse sem nejezdi turisti, takze jsme tu obrovsky stred zajmu kamkoli prijedeme. Hned hloucek Irancu a kazdej se pta dve zakladni otazky:
"Where are U from?" a "Kolik stoji motorka?"
Jidlo maji vytecne a je tu fakt levno. Dnes jsme prosli Isfahan a je to krasne mesto. Krasny mesity a mosty pres bohuzel ted vyschlou reku. Pry vlada zadrzuje vodu nekde v prehrade a pousti ji jinam.
Taky je zde trochu i videt policii. Treba v noci na hotel klepani a asi dva tajni po nas chteli pasy a pak odjeli. Druhy den v uplne jinem meste pri hledni hotelu. nas zastavili a vedli na stanici. Tam probehla kontrola papiru a pak nam nasli hotel, ale vedeli o nas. Kaslem na to, nic spatneho nedelame, ale asi to tu maji podobne jak za komousu. Tajna policie funguje financovana masivne vladou. Policie tu jako jedina jezdi v Mercedesech. Vsichni ostatni jezdi pouze v lokalnich autech znacek Paykan, Sapa apod. Sem tam jeste nejaky Korejec a Peugeot.
Zatim vse.
Ahoj
17.5.2011
Tak jsem zas o kousek dal. Je tomu cca 4 dny, co jsme se se Sasou rozloucili a nyni opet pokracuji sam. Jelikoz opoustim Iran az 23.5., rozhodl jsem se vydat se dal na jih zkouknout jeste nejake pamatky a trochu se ohrat. Po Esfahanu, ktery se nam moc libi, jsem jel dal do mesta Yazd. Krasne male mesto v srdci pouste. Taky vedro zacina byt citit. Jel jsem dale do mesta Shiraz a cestou objevil "Ameriku". Netusil jsem, ze mijim starobyly komplex chramu zvany Persepolis. No uzasne misto. Pripadal jsem si jak v risi divu.
Z mesta Shiraz jsem zamiril k Perskemu zalivu, omrknout more. Rikal jsem si, ze to bude ropna skvrna, ale opak byl pravdou. More krasne ciste a az moc teple. Take teplota uz zacinala byt nesnesitelna. Misty az 47 stupnu. Silene vedro! I moto se zacinalo prehrivat, to diky nahradnim pneu, co vezu s sebou a brani optimalni cirkulaci vzduchu. V jednom malem mestecku uz zacal blikat cerveny vykricnik na displayi, ze je prehrato!
Tak jsem zastavil a ihned se me nekdo ujal a pozval me domu, at prespim. Lide jsou stale neuveritelne pratelsti.
Druhy den rano jsem uz mastil na sever se trochu zase zchladit :-). Vcera a dnes jsem se koupal v Kaspickem mori. Neni zase tak slane, jak more znam. Sever je celkove zalesneny a uplne jiny, nez jih. Vsude krasne silnice, tak si ma motorkarska duse uziva.
Zatim ahoj
Nové fotky: https://picasaweb.google.com/dufino13
22.5.2011
Ahoj,
tak zitra vstupuji do Turkmenistanu. Ale postupne.
Tedy na severu jsou prekrasne hory s vyskou kolem 3 000 m n.m. Jel jsem uzasna sedla, kde je opravdu krasna asfaltka, mozna lepsi nez v Alpach (a to jsem tam neco najezdil) a zadna auta. Sem tam nejake zvire jako krava, ovce apod. Tedy neda se uplne spolehat, ze za zatackou bude vse OK -:), ale nejsem tu od toho, abych brousil kolena, ale v poradku dojel. Mesta me prestavaji bavit, je tam vedro, vsude auta. Utikam na vecer kempovat do hor, kde je prijatelnejsi teplota.
Jo, ale jednou jsem to moc netrefil to spani. Nejprve silene jeceni sakalu, i kdyz nejsou pry nebezpecni, ale ihned na to (a to me jeden clovek varoval) nedaleko zacaly ostre strelby vojaku z nejakych pusek. No sedel jsem u ohne a cekal, kdy uslysim prvni dopad strely v okoli a rikam si, ze okamzite mizim. Nakonec vsak bylo vse v pohode.
Projel jsem sever a zastavil se v poslednim meste Maschad. Obrovsky komplex mesit a nadvori stale plne fungujici pro islamskou viru. Nesmi se tam fotit, ale i tak to na me zanechalo takovy udiv, ktery si snad z minula nepamatuju. Vyjeveny oci a otevrenou pusu pri chozeni mezi modlicimi se muslimy. Je to opravdu silna vira!
Na druhou stranu mam dalsi problem s motorkou. Zacina se mi ve mestech, kdy jedu pomalu, prehrivat motor. Zacalo to nedavno. Kdyz jedu mimo mesto, motorka se uchladi, ale pak ve mestech musim nekdy i zastavit a cekat, az zchladne. Kontrolka na komputeru na me rve, ze je "prehrato", ci neco podobneho :-).
Dnes jsem zvolil technicky den, kdy jsem nejprve dle rad po netu vyjmul termostat a zkusil to bez nej. Bohuzel to bylo skoro horsi, ani mezi mesty uz to nechladilo. Tak jsem ho tam vratil a zda se, ze alespon muzu pokracovat. Stale to resim, ale v Cechach je vikend, tak uvidime zitra. Jednoznacne vsak rikam, ze me nic nezastavi dojet do Mongolska! :-)
Takze zitra Turkmenistan, tam me ceka krest ohnem. Teplota v pousti pry az 50 C. Tak uvidime, co na to ma kamoska masina :-). Take viza do tohohle statu budou stat jednoznacne nejvice. Diky tomu, ze mam dva pasy (ano, je to legalni) a Turkmeni nepochopili, ze iranska viza a nasledujici uzbekistanska viza mam v jinych pasech. Nedali mi transitni viza.
Takze turist viza, a tam musim mit s sebou doprovod, ktery za mnou pojede autem. Mam predbezny plan na cely pobyt. Budu tam 3 dny a stat to bude kolem 600 USD. Ale to nevadi. Tesim se do Pamiru do hor.
Fotky aktualizuji asi az v Turkmenistanu. Tady maji prohibici snad na vsechno.
Ahoj
29.5.2011
Ahoj,
tak Turkmenistan vysel pohodove. Jak jsem psal, vse jsem mel zarizene. Visa, ubytovani, program. Trochu jsem se toho bal, jelikoz rad si veci ridim sam, ale bylo to nad ocekavani. Na hranicich se nejprve Iranci divili, ze nemam navazujici visum, a skoro si me tam chteli nechat. Pruvodce na druhe strane ale uz cekal, a tak vse bylo OK.
Aschabat je napul uplne nove mesto s obrovskymi mramorovymi budovami, sochami apod. Napadlo me, ze nova mesta uz nedelaji valky, zlato a bohatstvi pochazejici z viry, jako tomu bylo u historickych mest, ale dela ho nyni ropa a plyn. Turkmeni maji velke zdroje techto veci, a tak je to na mestech videt.
Druhy den jsme vyrazili do pouste k horicimu krateru. Nechalo to na me veliky dojem. Horici dira metanu pres 40 let. Je to opravdova Brana pekel. Pruvodci s jeepem meli dost vodky :-) tak byl fajn vecirek.
Rano opet dalsich cca 200 km nic nez poust. Uz mi dochazel benzin, ale vyslo to jen tak tak. Jinak benzin zde je velmi kvalitni a skoro zadarmo, cca 5 Kc za litr.
Prechod k Uzbekum opet papirovani a razitkovani. Uzbeci chteli i vyndat vsechny veci.Pry hledali narkotika, no u me nasli jen smradlave veci :-))) Cestou jsem potkal organizovanou skupinu anglicke cestovky. 13 motorek + doprovodne vozidlo. Jsem rad, ze jedu sam :-). Jedou stejnym smerem az do Tadzikistanu, pak pokracuji do Ciny.
Ihned po vstoupeni jsem upaloval na sever k Aralskemu mori. Tedy presneji receno, k tomu co tam po nem zbylo. Uchvatna prochazka pousti mezi zrezlymi vraky lodi a barek. Dal jsem si noc na byvalem dne a ty hvezdy vsude kolem me dostaly. Neni siroko daleko zadny kopec a tedy v noci hvezdy byly na vsech stranach jako velika kopule. Uzasne!
Rano me trochu zdrzelo prazdne zadni kolo. Den pred tim jsem neodhadl stav uzbeckych silnic a v jedne dire prorazil dusi o rafek. Vsechno naradi a nahradni dusi mam s sebou, takze vymena byla hracka a ta stara uz je zalepena.
Jeste k technice. Prehrivani motoru uz je diky Bohu vyresene. Bylo to zavzdusnenim chladiciho systemu. Po odvzdusneni (promackani hadicek) uz se to nestava. Dokonce se ani nespousti vetrak, vse uchladi chladic sam. Mam za sebou z Prahy uz pres 12 tisic km. Vypada to, ze puvodni plan 25 tisic bude asi minimalne o 5 tisic prekrocen.
Vcera a dnes jsem zastavoval ve starych historickych mestech jako Chiva, Buchara, Samarkand. Skutecne to tu je vse krasne a voni to Orientem. Dnes jsem zastavil nekde na ceste, ze si namazu retez a chvilku dachnu a nahodou tam byla uzbecka svatba. Super, pozvali me, hostili a snazili se opit :-) Ja se nedal s tim, ze musim jet dal, tak alespon mi dali flasku vodky na cestu :-)). Uz ji ted popijim pri psani.
Moc a moc se sam chvalim, ze jsem nebyl liny a chodil cca rok v Praze na kurzy Rustiny. Diky tomu ( a Rustine na zakladce) se zde mohu bavit s mistnimi, tak jako nikdy jindy pri cestovani svetem. Vsude mate jazykove bariery, ale zde hlavne starsi umi rusky a vsichni znaji Ceskou Republiku (narozdil od Iranu). Pry jsme sem vozili kvalitni boty, Jawy, Cezety a co ja vim. No Maladec :-)
Zitra vstupuji do Tadzikistanu. Uz odsud ze Samarkandu vidim zvedajici se Pamir a moc se tam tesim.
Fotky z Turkmenu a Uzbeku (a dalsi) zde:
https://picasaweb.google.com/dufino13/
Ahoj Honza
3.6.2011
Ahoj, tak jen kratce z Tadzikistanu. Tesil jsem se do hor a mel jsem urcite ocekavani. Tohle tady me ale nadchlo.
Uzasne scenerie, cesty priserne (zadny asfalt) a bile spicky hor vsude kolem, jednim slovem PAMIR.
Je to tu proste nadhera. Nic na tom nezmenila kratka historka, kdy prvni noc jsem se chtel vyspat nevedomky v pohranicni zone tadzicko-kyrgyzstanske hranice. Vojakum se to moc nelibilo a cca 3 hodiny to se mnou resili. Pak me pustili za nejaky baksis.
Od te doby si to jen uzivam. Silnice v horach ani vyasfaltovat nejde. Kazdou zimu se to zavali lavinami, takze opravuji jen bagry. Cesty bud blato, pisek, sterk, nebo kameni a skala. Ten pravy off-road pro muj bike. Dostava poradne zabrat a ja take. Jizda 150 km ostre polnacky, trava, cca 6-8 hodin. Zaradim max trojku a ruce z riditek ani na chvilku nelze sundat.
Take jsem si uzil super odpoledne u jezera Iskandarkul. Hodny pan me nechal prenocovat u prezidenskeho letniho sidlicka na pozemku. Plaz jen pro me a uplny klid.
V Dusanbe jsem prezul Mitasky E-10 a je to znat v tech horach. Alespon se vyhrabu z blata, kdyz je po ceste. Olej take vymenen, takze masina si jen prede.
Zitra jedu do Afghanistanu a pak do prekrasneho Wakhan Valley az do posledni vesnice. Mam opet visa v druhem pase, tak uvidime, co na to na hranicich...
Mejte se,
Honza
9.6.2011
Zdravim,
tak jsem zase o kus dal. Afghanistan byl suprovy. Na hranicich slo vse hladce, je to jen maly lokalni prechod, takze tam nevyzaduji velke kontroly apod. Jen na afghanske strane po vpusteni si najednou vzpomneli, ze potrebuji tzv. “Route permit” pro motorku. Pry se da koupit opet v Tadzikistanu, ale ja jiz byl oficialne vpusten pres oba prechody. Tak jsme to cca pul hodiny resili a nakonec me pustili i bez neho. Chteli nejake dolary, ale pokazde mam v penezence jen maly obnos a rikam jim, potrebuji to na benzin a jidlo, a tak nic nevzali :-).
Cesta udolim Wakhan byla silena. Nejvetsi off-road, ktery jsem kdy jel. Cesty tam maji jen pro jeepy a tak to bylo vse dohromady: pisek, brody, poust, kameni, sterk. V pulce uz jsem byl nahlodany, ze to otocim, to nemuzu dat. Jeste do toho jsem najel na hrebik a zadni kolo prazdne. No vydrzel jsem a dojel do posledni vesnice “Boroughil”. Cesta cca 200 km, fakt byla vysilujici. Wakhan Corridor je neuveritelne krasne misto. Siroke udoli cca 3200 m n.m a vsude kolem bile vrcholky sestitisicovek. Zustal jsem tam jeden cely den, ale bohuzel na me prisly velke strevni potize, tak jsem ho cely prolezel :-(. Z planovane prochazky nebylo nic. Druhy den stejna cesta zpet, ale to slo uz rychleji. Jednak to bylo z kopce dolu a pak uz jsem vedel co me ceka.
Zpet v Tadzikistanu jsem vyrazil pres sedlo 4 350 m n.m. Cestou neuveritelne prekrasne scenerie, ale vydesilo me blikani kontrolky mazani. Avsak po doliti trochy oleje bylo vse v poradku. Vecer kempovani kolem 4000 m. Myslel jsem, jaka bude kosa, ale krasne jsem se vyspal.
Dnes rano jsme vyrazil do Kyrgyzstanu, ale cestou se mi zadrela zadni brzda. Byla to moje chyba, rano jsem ji trochu steloval a asi to prehnal. Musim ji celou vymenit vcetne hadicky, kape mi tam brzdova kapalina. Nahradni dily by na me mely cekat v Alma-Ate v Kazachstanu. Zatim jedu jen s predni, coz jde. Musim vsak ted davat vetsi pozor.
Tak zatim ahoj.
20.6.2011
Ahoj,
jsem v Almaty v Kazachstanu a cekam zde do pondelka na novou brzdu. Protoze je ale vikend a celnici nepracuji, tak jsem se mezitim jel podivat cca 200 km na “Charynsky kanon”. Spal jsem tam jednu noc a bylo to supr. Vecer jsem se pripojil k jedne rodince, ktera zde take nocovala. Povidali jsme si, popijeli whisky, jedli maso na ohni a hodne jsem se dozvedel. Jsou to takovi trempove. Maji velike offroadove auto a jezdi po horach do prirody. Rano mi vzali kufry autem nahoru kanonem. Ke konci kanonu je tak prudka kameno-sterkova cesta, ze s plnou zatezi bych sotva vyjel. Vecer jsem to jen tak tak sjel (s jednim padem) a cely vecer se obaval jak to vyjedu. No reknu Vam, byl to adrenalin, jaky jsem uz dlouho nezazil. Musel jsem to rvat na jednicku, protoze sebemensi zastaveni znamena pad a s masinou opet dolu a znovu. Vyjel jsem to napoprve a kricel do helmy radosti 
. Jeste mi otec rodinky poradil uzasnou cestu nazpet do Almaty horami. Znaji ji jen mistni a sam bych to sotva nekdy nasel. 200 km offroadu, bylo videt ze se v tom opravdu vyzna, rozumel i mapam v mem Garminu.
Jeste ke Kyrgyzstanu. Opravdu me prekvapil. Po Pamiru jsem uz necekal nejake velke prirodni zajimavosti, ale Kyrgyzstan je opravdu krasny. Opet hory, krasna jezera a nezpevnene cesty, na kterych si uzivam offroadu.
Z mesta Osh jsem jel horami pres dve sedla. Vsude kolem letaji obrovsti ptaci. Nejprve jsem si myslel ze to jsou orli, ale pozdeji jsem se dozvedel, ze to jsou asi supi.
Dale jsem jel k jezeru “Sangkol”, kde se pasou kone, ovce, kozy a kravy a jinak je to obrovska pustina v cca 3500 m n.m. Dalsi dva dny jsem objel velike slane jezero “Issikul”. Tam uz to vypada jako u more. Piskove plaze, sem tam nejake velike rekreacni stredisko u brehu, ale jinak vcelku opustene.
V meste Biskek jsem zacal resit, kdy tak bude nova zadni brzda v Almaty a vyslo mi, ze mam min. 2 dny. Odjel jsem do prirodniho parku “Alarca”, kde se seznamil z uzasnymi mistnimi lidmi. Byl jsem u nich cele dva dny a naramne jsem si to uzil. Zrovna zastrelili divokeho kozla, a tak byly zverinove hody. Takove maso jsem jeste nejedl. Byla z neho citi sila prirody a hor – uchvatne. Vzali me mezi rodinu, a tak jsem poznal, jak to u nich chodi. Dosti se vse podoba nasim zvykum.
Hranice mezi Kyrgyzstanem a Kazachstanem byly ty nejrychlejsi a nejpohodovejsi, ktere jsem projel. Vse bylo hotove za 30 min. Velika vyhoda je, ze jednoduse rozumim rusky.
V Almaty jsem se seznamil s Genadijem, kamaradem kamarada Viti, co tu pracoval 5 let na Abasade. Pomohl mi najit ubytko a servis motorek. Vecer supr vecirek s jeho prateli. Druhy den jsem potkal holanskeho motorkare Tijse. Jede take do Mongolska, tak to vypada, ze se k nemu a jeste k jeho italskemu kamosovi pridam. Ten cekal v Biskeku 5 dni na visa do Kazachstanu. Musim ale nejprve opravit tu brzdu.
Tak brzda opravena. Akorat jsem to dodelal a brzdiiii!
Vyrazim smer Mongosko. Jeste tak 3 dny v Kazachu pak kratce Rusko a hura na Altaj v MNG.
Jeste me kratke video:
Zatim.
25.6.2011
Ahoj vsem.
Tak jen co jsem trochu pridal, zacal mi tect olej ze zadniho tlumice perovani. Nyni uz vubec nefunguje a zadek skace jak na trampoline. Jet se s tim da, ale je po offroadu. Pokusim se to nejak dat dohromady tady v Rusku, abych mohl alespon to Mongolsko jeste dat. Retezova sada tim dostava silene nafrak a uz ma take sve za sebou. Poradili mi zkusit nalit tuzsi olej, tak 30tku, treba to tolik nepotece.
Dnesnim dnem mam uz 18 tis. km ujeto a jsem pred Mongolskem. S tim perovanim ale nevim. Stejne tam ale musim. Viza v Rusku mam jen 10 dni transit a turisticke zacinaji az 8.7. No plan je zkusit to dojet do Ulanbataru (tj. cca 2 tis. km offroadu), a jeste do Irkutsku v Rusku a pak vlakem do Moskvy. Usetrit km na cele Rusko. Z Moskvy je to "jen" 2 tis. km domu.
Tak drzte palce, at to alespon vydrzi a vratim se na tom domu.
Jinak hranice mezi Kazachem a Ruskem take uplne v pohode. Trochu jsem se obaval toho, ze jedny viza mam v prvnim pase a druhe v druhem. Ani si toho nevsimli :-)
Altaj z kazasske strany je fakt krasny. Takove Alpy, ale nikde nikdo. No snad ho jeste dam i z te mongolske. Musim, jednou je to "Mongolia Tour" a jsem fakt kousek.
Ahoj.
27.6.2011
Ahoj,
luxus. Mam obrovskou radost. Tlumic je opraveny!
Normalne ty kluci rusky ten tlumic rozebrali do sroubku a vyndali 2 gufera, ktery jsme jeli koupit nekam na kraj mesta.
Pak to zase slozili, nalili novy olej a svete div se, ono to TLUMIIIIII! A mam pocit, ze jeste lepe nez original. Dali jsem tam 15 olej, tedy hustsi.
Uzasem ani nedycham. Obdivuji jejich zrucnost. V Cechach by se mi vysmali, to nikdo neopravuje, pry novy za 20 tis. koupit jen.
Tedy pokracuji podle puvodniho planu do offroadovych cest Mongolska. Zitra vyrazim z Barnaul smer hranice. Parada. Rano jsem takovou naladu nemel, obzvlast kdyz me opousteli 4 kluci na masinach, co jsem se s nimi potkal v Kazachu. Tise jsem jim zavidel. Fakt jsem nedoufal, ze to tu nekdo dokaze spravit. Mala zapadla motoopravna a uzasni kluci. Cele to stalo cca 1500,-, takze sranda :-)
Ozvu se zase od Mongolu.
Ahoj
5.7.2011
Ahoj,
tak jsem tu!
Mongolsko – muj cil teto expedice. Ano, neni to vse, jeste me ceka cesta domu, coz je skoro 9 tis. km, ale dojel jsem sem, casovy posun z Cech +6 hod. Nevedel jsem, co od teto zeme cekat, jak moc slozite na navigaci a tezke budou cesty.
Po oprave tlumice perovani v Rusku jsem vyrazil altajskym krajem smer hranice. Altaj, to je krasa. Hory a cista priroda. Muzu to srovnat se svycarskymi Alpami, ale bez mest a vesnic. Opravdu malo lidi zde zije. Maji tam pekne asfaltky, takze cesta utekla rychle.
Na hranicich zadny problem. Za 45 minut jsem byl u Mongolu. Tesne za hranicemi s Ruskem skoncila asfaltka a od te doby jen prasne polnacky ci kamenite cesty. Delam to v kazde zemi stejne, po hranicich prijedu do prvniho mesta a tam rozmenim penize a kouknu, co jak stoji. Zde mi to tak neplati. Prvni spici mesto me prekvapilo. Nikdo nemluvi rusky a v mistni “bance” penize nerozmenuji. Tak se vydavam podle planovane cesty severem. Mistni clovek me zastavuje a snazi se mi vysvetlit, ze tam neni mozne projet reku. Zvou me na caj do jurty a vysvetluji, ze reka je moc hluboka a mnozi tam jiz utopili sve motorky. Verim jim a vydavam se objet to jizni cestou. Dalsi mesto uz bylo vcelku pohodove. V bance jsem rozmenil penize, nakoupil zakladni potraviny a benzin.
O kvalite benzinu jsem slysel dost a vetsinou to byla pravda. Na jedne ceste daleko od civilizace mi najednou zacal vynechavat motor. Az jsem se z toho trochu rozklepal pri predstave, co tam budu s nepojizdnou motorkou sam v pustine delat. Dolil jsem benzin z kanystru, ktery byl jeste rusky s oktanovym cislem 96 a moto zase slapalo. Zde prodavaji jen osmdesatku a myslim, ze jeste sizenou.
Cestovani pustinami je obrovska svoboda. Citim se tu jako ryba ve vode. Clovek muze jet kam jen chce a co mu take srdce dovoli. Nemohu si moc dovolit odbocit od “hlavnich” cest, kdyby se mi neco stalo, tam preci jen sem tam projede lokalni UAZ. Opravdu na moto citim tu pravou svobodu cestovani po krajine, ktera nema hranice. Jde to zde docela pomalu. Jedu skoro 11 hodin a dam max 300 km za den. Je to ale neskutecna krasa, jen prasne cesty a sem tam jurta a stada koz, ovci, velbloudu, jaku, krav, klokanu, opic, hadu….no uz mi asi trochu hrabe :-)
Dojel jsem do stredniho Mongolska, kde uz jsou lesy a obrovske louky, kde nikdo nikde neni. Pripadam si, jako kdybych ridil v prvni zone prisne chraneneho parku. Opravdu tezko popsat tu krasu. Cele Mongolsko je jeden prirodni park.
Vcera zacalo prset, a to docela hodne ztizilo moji jizdu. Vse se zmenilo na jedno velike blaticko. Gumy uz nemaji skoro zadny vzorek, a tak na tom blate vsude kolem jen klouzu. Pri poslednim padu jsem utrhl levy kufr. Nastesti se vzdy najde nekdo, kdo pomuze. Pri tom jsem jeste vratil starsi gumy, ktere jsem predtim prezouval v Tadzikistanu. Ty maji alespon jeste cca 30% vzorku, a to je prece jen o neco lepsi...
Zitra bych mel dorazit do Ulanu. Pred mestem Bulgan, odkud ted pisu, byla 50 km ASFALTKA a verte, ze jsem si ji vychutnal :-). Jinak cca 2500 km jen polnacky a kamenite cesty s brody potoku, ale i rek :-)
Tak zatim ahoj...
11.7.2011
Ahoj,
tak jen kratky update... Z Ulanbataru jsem se vydal opet do Ruska k jezeru Bajkal. Hranice byly opet pohodove a za hodinku jsem byl na ruske strane. Rusko me prekvapilo zimou, ktera tady, i kdyz je leto, panuje. Jsou dny, kdy je tu jen 7-8 stupnu pres den a prsi. Pripada mi to, jako by se to stridalo obden. Pak je zase krasne a 15 stupnu.
Zajel jsem se podivat na ostrov Olchon a skutecne je to krasne misto. Bajkal je krasne cisty, ale docela studeny. Stejne jsem se v nem musel vykoupat...
V motorce klepe stale vice a vice neco v motoru, tak jsem se rozhodl neriskovat a jet vlakem z Irkutsku do Moskvy. Jedu zitra (tj 12.7.) a za cca 3,5 dne budu v Moskve i s motorkou :-). Pak dam prohlidku mesta a domu uz je to "jen" 2000 km (pres Belorusko). Snad uz se nic nepokazi a stastne dojedu domu.
Mejte se.
Ještě video z Mongolska :
19.7.2011
Ahoj,
tak jsem dojel... Cca 50 km pred Minskem v Belorusku se z motoru zacalo ozyvat sypani hrebiku a byl konec. Zustal jsem stat na dalnici a zastavili dva kluci na Suzuki GSX-R a vzali me domu do blizke vesnice. Jsem tu u skvelych lidi a maji se ke me, jako bych byl z rodiny. Citim se tu fajn.
V patek pojedu autem s vlekem a masinou na polske hranice a pak pro me dojedou kamosi v sobotu rano. V sobotu tedy bych mohl byt doma.
No uprimne jsem to necekal, ze me tu BMW necha na holickach, ale neda se nic delat. Ted do servisu a omlatit jim to o hlavu! Ano, doslova, protoze ten zadni tlumic opet nefunguje, a ty dalsi problemy - loziska, termostat, vyhrejvani rukojeti atd.
Tak to zatim konci. Uz sem se tesil, jak domu prijedu na moto, ale nestane se tak. Kazdopadne si to tim nenecham zkazit. To vse, co jsem prozil a videl, mozna to k poradnymu vyletu patri .
Beru to s humorem.
Ahoj.
21.7.2011
Ahoj,
cekani na vesnici v Belorusku je nakonec velmi prijemne. Jsme SLOVANE, jak rikaji, a tak se tu ke me chovaji, jako bych byl jejich. Vozi me po vyletech, a tak jsem zkouknul Minsk, Chatyn atd.
Vecer s mistnimi disko , kde kdyz koupim flasku sampana za 100,-, tak jsem borec. Docela si tu pripadam jako ve 20ti na prazdnichach. Navic teplo, koupacka, opalovacka a proste nicnedelani.
Belorusko se nam hodne podoba ve vsem. Lidi, ceny mensi, nachazim mnoho stejnych slov s cestinou, az me to desi a zaroven tesi, jak jsme vlastne jeden narod!
Pomahejte LIDEM lidi! Nikdy nevite, kdy to budete potrebovat .
1.8.2011
Ahoj,
tak jsem doma.... Cesta z Beloruska probihala nadvakrat. Nejprve jsem na nakladacku s motorkou jel k polskym hranicim a nasledne na druhe strane pro me prijeli kamaradi s vlekem. Motorku jsem pretlacil pres obe hranice.
Na belorusko-polske hranice jsem prijel vecer a jednoznacne to byla nejdelsi a nejvice zmatena hranice za celou dobu meho cestovani. Chapu, ze je zde vstupni brana do Schengenu, ale Belorusove to nemaji zorganizovane. Navic Rusko, Belorusko, Ukrajina a Kazachstan zrusily od 1.6.2011 mezi sebou hranice. Maji tam neco jako u nas Schengen, tedy projedete bez kontrol. Tedy pak Belorusove resi i ma ruska visa. Vstoupil jsem z Mongolska a vystoupil v Belorusku. U Polaku uz to slo vcelku rychle.
Pak jsem jeste celou noc musel stravit cekanim, tedy ustlal jsem si na trave a pak prisel hlidac parkoviste, ze me necha prespat v jeho boude. Nejprve jsem odmitl, ale pote, co zacalo prset, jsem s diky prijal .
Rano kluci prijeli, nalozili jsme ten muj kram na vlek a jeli do Cech. Cesta v pohode. Rovnou jsme ji slozili v BMW servisu v Praze - Stodulkach. Ted cekam na vyjadreni BMW, jak se k tomuto problemu postavi. Motorka dva roky stara, najeto celkem 39 tisic a vypada to na vymenu motoru... Bohuzel to stoji jako cela masina, tak platit to nema cenu. No uvidime, jak to dopadne.
Co rici zaverem? Byl to jeden veliky "cundr". Tak jako v mladi clovek trempoval po ceskych lesich pesky, tak to same jsem ted trempoval po Asii na motorce .
Musim podekovat vsem dobrym lidem po ceste, bez nich a jejich pomoci bych nikdy toto cele nedojel.
Odjet to sam melo vyhody i nevyhody. Vyhoda byla, ze za vsechny zvolene cesty jsem si odpovidal sam. Tedy kdyz jsem zvolil opravdu tezky teren, nikdo mi nenadaval, ze tamtudy to mohlo byt lepsi apod. Jsem trochu adrenalinista, a tak jsem volil vzdy tezsi a zajimavejsi cestu, nez asfaltovou silnici (napr. Pamir Highway). Koneckoncu, proto jsem tam jel, abych zdolal off-roadove cesty, ktere ani nejsou na mape!
Byl to trochu zavod mezi mnou a moji motorkou - kdo vice vydrzi. No, vyhral jsem... Najel bych jeste mnohem vic, ale technika mi to uz ke konci nedovolovala. Musel jsem motorku setrit, abych alespon domu dojel. Je to stale jen technika, ktera se muze rozbit.
Jsem moc vdecny za tu krasu a volnost prirody, kterou jsem projizdel. Vypichnu hory Pamiru a nekonecne pustiny v Mongolsku. Tam se opravdu muzete ztratit v nekonecne prirodni krase a nepotkat cloveka. Takovych mist na svete uz moc neni.
Nakonce chci podekovat sponsorum, kteri me darovali, nebo se slevou poskytli vybaveni na cestu:
- gumy od firmy MITAS
- Trax kufry od brnenske firmy SUMOTO
- kvalitni doplnky k motorce od firmy TOURATECH
- outdorove vybaveni od ROCK-POINT a HANNAH
- firme GENEZE za super oblek a Shell oleje a spreje
- firme WIFI SHOP za bezchybny satelitni messenger SPOT
- firme NIKON za krasne fotky z fotaku D7000
- a v neposledni rade casopisu MotoRoute za zverejnovani mych, snad zajimavych, prispevku.
Pripravuji nejaky vytazek z meho deniku do tisteneho casopisu MOTOROUTE, tak se muzete jeste tesit.
Dale budu organizovat po prazdninach nejake promitani fotografii s povidanim. Vse se vcas dozvite take na webu MotoRoute.
Ahoj!