Motocykly VOGE


Nacházíte se: CESTOPISY / Zahraniční cestopisy

Namibie - srdeční záležitost

Jan Skala, 5.8.2013

Přátelé, cestovatelé, hříčkou osudu dochází občas k setkání lidí, kteří po prvním společném kafíčku zjistí, že jsou naladěni na stejnou notu. A pokud mají ještě k tomu nacestováno, může se jim lehce stát, že dostanou chuť si některé zážitky z cest zopakovat, některé v budoucnosti přidat a některé umožnit i podobným nadšencům, kterým život zatím nedal tu možnost splnění nejniternějších cestovatelských snů, nebo jim už k jejich realizaci chybí jen ten pověstný poslední krůček, ale stále váhají.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát příspěvek pro časopis, který také sám rád čtu. Setkání s Tomášem Pelantem mě však probudilo z letargie. Rozhodli jsme se, že spojíme síly a zkušenosti, jejichž výsledkem by byla každý rok zajímavá nevšední motoexpedice.
Nemusel jsem se dlouho rozhodovat, Namibie je pro mě srdeční záležitost. Uplynul už delší čas od mé první návštěvy téhle úžasné země. Tehdy jsme si s partou kamarádů jeli splnit dlouho plánovaný sen. Půjčili jsme si terénní vozy se skládací spací nástavbou, zaplatili všemožná povolení a vstupy do zakázaných oblastí a vyrazili rovnou mezi největší duny světa.
Bylo to nádherné, ale znáte to, s jídlem roste chuť. Nestačilo nám jezdit mezi dunami, chtěli jsme na ně vyjet a jezdit po nich. Vzali jsme si dva místní průvodce s Land Cruisery serie 75 a namířili si to rovnou proti těm obrovským hromadám písku, jaké si lze jen představit. Zpočátku jsme se dostávali tak do jedné třetiny výšky dunového pole, pak odhrabávání a potupné couvání. Nevzdali jsme to. Nějaké zkušenosti s pískem jsme měli ze Sahary a z Austrálie. Po třech hodinách bylo první auto nahoře a pak už vše šlo jako po másle.
Po dunách jsme potom jezdili další tři dny, až jsme stanuli na místě zvaném Lange Vand. Přímo pod námi se vlny Atlantiku tříštily o 300 metrů vysoké duny pouště Namib. Nadšení neznalo mezí. Cesta zpět pro nás však nepřicházela v úvahu, a tak jsme museli zdolat i všemi velice obávaný "hrob Land Roverů", abychom se dostali zase dolů.
Musím však zmínit, že škody na autech byly značné a tím, že jsme porušili zákaz půjčovny tuhle oblast vůbec navštívit, veškerá pojistná plnění šla za námi. Měli jsme po sjezdu z dunových polí zájem nechat auta někde opravit, ale nebylo kde. Ztrácet drahocenný čas čekáním na smilování se nám nechtělo, a tak většina vozů bez nárazníků, světel, oken a jiných povinných doplňků vyrazila do další překrásné lokality, Damaralandu.
Přišly další návaly nadšení, protože Damaraland byl pro nás asi totéž jako planeta Mars. Rozervaná země s krátery, skalní útvary a jejich uspořádání, vzácné krystaly, prudce jedovaté Euphorbie, na kterých jsme si málem opekli maso a tím také předčasně ukončili naše žití, ale především skvělý off-road. Tak krásný, až jsem při jednom dopadu zlomil auto na dva kusy a stažené kurtami pak táhl půl dne k nejbližší osadě.
Pro mě to mohl být konec expedice, díky pomoci místního průvodce se však podařilo rám svařit a pokračovat druhý den odpoledne do asi nejkrásnější části Namibie, Kaokolandu.
Musím však zmínit co se odehrálo, než z 500 km vzdáleného servisu vyrazili dva svářeči do vesničky zvané Uis, aby rám opravili. Celá parta se utábořila okolo jakési hospody s názvem Old Prospectors Pub. Jeden z účastníků měl narozeniny, a tak se pozvolna rozjížděl mejdan, jaký jsem snad nikdy nezažil, možná v Alice Springs v Boojungle Saloon. Dvě kytary, tanec, dobré pití, bazén a nepochybně i pokuřování marihuany zapříčinilo, že jsme nedokázali odjet, přestože nás již nic na místě nedrželo. Tak silně energií nabité to bylo místo, které bychom nejspíše minuli bez povšimnutí.
Zde jsem si také poprvé začal pohrávat s myšlenkou projet podobnou trasu na své Africe Twin. Na mejdanu byl jeden z hudebníků místní digger a nepochybně motorkář. Když mi nad ránem ve velice podroušeném stavu nás obou zazpíval jeho vlastní song "When you´re riding home to the Kaokoland on your loaded motorbike", nakládal jsem už ve snu své XRV do námořního konteineru, place ofdestination South-West Africa, a pak sladce usnul.
Jak říkám, je to už déle, ale sen zmíněné noci mě neopustil ani po letech, a proto teď píši tyto řádky. Motorka v Namibii, to je totiž svoboda, jakou stěží zažijete někde jinde. Do Kaokolandu jsme nakonec odjeli a ocitli se rázem v nejdrsnější, ale také nejkrásnější části Namibie. Znali jsme parky se zvířaty, ale tady vše žilo volně, nespoutané oplocením byť sebevětšího lánu země. Úžasní lidé kmene Himba, pouštní sloni, stolové hory, prastaré baobaby a jako třešnička na dortu nádherné Epupa Falls na hraniční řece Kunene. Dojeli jsme potom ještě přes Botswanu k vodopádům Viktoriiným, ale kdybych si měl ještě jednou v životě vybrat, které navštívím, rozjedu se bez váhání do Kaokolandu.
Dobrodružství, jaká v Africe zažíval David Livingstone, nebo náš africký cestovatel Emil Holub, už zažít nelze a nejsem si jistý, jestli by vůbec o jejich útrapy na výpravách v dnešní době někdo stál. Cestovat koňmo je zdlouhavé a málokdo z čtenářů MotoRoute si může vzít několikaletou dovolenou na to, co lze na slušném enduru objezdit za 14 dní. To je právě časový úsek, na který se chceme s Tomášem zaměřit. 14 až 16 dní se u rodiny či zaměstnavatele obhajují snadněji, než když chcete vzít roha na tři měsíce...
Jako první jsme pro vás připravili jižní okruh Namibií v délce dvou týdnů. Z 90% budeme jezdit po šotolinových cestách a trasa bude lehce přesahovat 3 000 km. Navštívíme téměř všechna zajímavá místa: Fish River Canyon, Quiver Tree Forest, Kolmanskop (město duchů), pouště Kalahari, Naukluft a Namib, pojedeme také za welwitschiemi do kaňonu řeky Swakop a při cestě zpět uvidíme Moon Valley. Projedeme se po Skeleton Coast a navštívíme jižní část Damaralandu s nejvyšší horu Namibie, Brandberg.
Výlet není zaměřen na pozorování zvěře v národních parcích, protože tam motorky nesmí. Po skončení však dokážeme zařídit jakési prodloužení o místa, která si budete přát. Může to být létání v balonu, plavba za tuleni, NP Etosha, nebo i přelet k Victoria Falls. Možné je všechno. Vážným zájemcům poskytneme nahléd do podrobného itineráře a zajistíme vše potřebné, abyste si to pěkně užili. Více informací na www.gs-adventure.cz.










Vaše názory

K tomuto článku zatím nebyl připojen žádný názor