CFMOTO motocykly a ATV


Nacházíte se: ÚVODNÍ STRANA / Tiskové zprávy

O Dakaru "po Dakaru" s Dušanem Kunovským

Czech Dakar Team, 13.01. 2010

O Dakaru "po Dakaru" s Dušanem Kunovským

aneb Jak to bylo s odstoupením žluté Toyoty s. č. 388

 

Ještě v poslední etapě před volným dnem byl Dušan Kunovský závodníkem na plný úvazek a v kategorii sériových automobilů T2 měl nakročeno ke skvělému výsledku. Nakonec vše dopadlo jinak, poté co banální závada vyřadila jeho Toyotu ze hry. Aktivní působení v závodě pro většinového vlastníka společnosti Central Group sice skončilo, Kunovský však pokračuje spolu s týmem a sleduje závod alespoň jako divák.

Co se vlastně stalo v průběhu sedmé etapy z Iquique do Antofagasty? Technické problémy související s elektroinstalací vozu postihly Kunovského Toyotu již krátce po startu. Protože alternátor nedobíjel autobaterii, začala autu postupně docházet elektřina: "Motor se začal přepínat do nouzového režimu nebo ho imobilizér vypnul úplně," popisuje průběh událostí Kunovský. "Neměli jsme potřebný motorický výkon, což nás zásadně omezilo při manévrování v písečných dunách."

Problémy se bohužel postupně stupňovaly. "Podpětí nakonec paralyzovalo vůz zcela a zůstali jsme stát," vysvětluje navigátor Libor Latiňák. "V okamžiku, kdy dorazila naše rychlá asistenční Tatra pilotovaná Martinem Kolomým, tak jsme mohli alespoň nastartovat přes kabely. Jenže auto ujelo vždy tak 800 metrů a motor zhasl znovu. Dvacet kilometrů pískem jsme jeli rovných 8 hodin."

Posádka se rozhodla přenocovat v poušti a poslala Kolomého Tatru pryč. "Vypadalo to beznadějně, ale nechtěli jsme to vzdát," pokračuje Kunovský. "Pořád byla šance, že závadu za světla nějak opravíme a budeme schopni alespoň dokončit etapu a zůstat tak v závodě. Limit pro dojetí do bivaku byl do šesti večer. Bohužel to ráno bylo stejně beznadějné jako v noci a tak nám nezbylo nic jiného, než kontaktovat pořadatele a odstoupit. Poté nám tým mohl přivézt nový alternátor a gelovou autobaterii a po jejich výměně jsme bez problémů dojeli po vlastní ose do bivaku."

Zklamání posádky bylo po dojezdu obrovské: "Jsem velmi zklamaný," prohlásil konstruktér auta Libor Latiňák v bivaku po dojezdu. "Bude trvat nějaký čas, než se s tím smířím. Doplatili jsme na banální závadu a musíme se z toho do budoucna poučit."

Taktéž Dušan Kunovský byl v Antofagastě smutný: "Je to velká škoda, až do včerejška jsme kromě běžné údržby neměli prakticky žádný problém a najednou jsme mimo hru. Takové je závodění, takový je život. Bohužel. Jedeme za Czech Dakar Team, tak snad budou mít ostatní více štěstí."

 

Krátce po odstoupení jsem Dušana Kunovského vyzpovídal.

Strávili jste noc v poušti, jaké to bylo?

Do poslední chvíle jsme se snažili problém vyřešit. Byli jsme po celém tom náročném dni unavení a špinaví, ale přesto jsem nemohl usnout. Díval jsem se na nádherně černou oblohu a pozoroval hvězdy. To člověka vždy uklidní. Uvědomil jsem si, že jsme udělali maximum a že se nemáme za co stydět. V poušti je v noci zima. Obvykle přespávám na lepších místech, ale jako zkušenost to bylo zajímavé. Každý si to může ostatně zkusit.

Co teď budete dělat, závod je přeci teprve v polovině?

Jsem i nadále členem Czech Dakar Teamu. Když už tu jsem, tak budu rallye sledovat alespoň jako divák. Budu se pohybovat okolo trati a vnímat závod z jiného úhlu. Spolu s týmem dorazím 16. ledna do Buenos Aires a odsud poletím podle původního plánu domů.

Jak hodnotíte s krátkým odstupem předčasné odstoupení z Rallye Dakar?

Beru to tak, jak to je. V dřívějších etapách jsme měli trochu štěstí, možná i proto, že jsme jeli Dakar poprvé. Nakonec se k nám ale bohužel štěstí obrátilo zády. Rozhodně se nemáme za co stydět. Nejsem sám kdo si myslí, že jsme jeli dobře. Nechci z toho rozhodně dělat žádnou tragédii. Jsme zdraví, auto je celé, dojeli jsme poměrně daleko a pokud budeme chtít, tak se na Dakar můžeme kdykoliv vrátit.

Budete se v nějaké formě v motoristickém sportu angažovat i do budoucna?

Přesně na tuto otázku hledám v těchto dnech odpověď. Není to úplně černobílé, chci si nechat jistý časový odstup a srovnat si myšlenky a priority. V tomto okamžiku je to pořád ještě příliš čerstvá a živá záležitost. Když už se do něčeho dám, tak to většinou není jen o tom to zkusit. Pokud to člověk myslí vážně, tak závodění zabere hodně času, znamená to testování, závody a s nimi spojené cestování. Není to také úplně levná záležitost. Je pravdou, že mě závodění chytlo za srdce. Pokud to bude chtít i hlava, tak bych se mohl objevovat v závodním autě častěji.

Jaké tedy budou další kroky týkající se případného rozhodnutí závodit?

Potřebuji pár týdnů, abych se mohl na všechno podívat s odstupem. Tady Vás ta atmosféra vtahuje, člověk na vlastní kůži cítí, že je součástí toho jedinečného podniku jménem Rallye Dakar. Pokud bych měl jezdit dál, tak by pravděpodobně nešlo jen o jeden podnik, byť extrémní. Každý potřebuje trénovat a celoroční průprava je tou nejlepší cestou. Až se vrátíme domů, tak si s týmem po pár týdnech sednu a zkusíme si popovídat, jak by to mohlo vypadat do budoucna, co by se případně změnilo atd. Není to jen o mé osobě.

Máte i další zájmy a povinnosti, bylo by vůbec možné přidat závodění do Vašeho nabitého programu?

To je právě jedna z těch věcí, které se mi honí hlavou. Když se chce, tak jde všechno, ale rozhodnutí chtít musí být kvalifikované a odpovědné, protože se od něj odvíjí spousta dalších věcí.

Považujete se za závodníka odkojeného benzínem?

Na takto položenou otázku musím odpovědět, že se necítím být prototypem závodníka tělem a duší. To však rozhodně neznamená, že bych snad nerad závodil. V běžném provozu se snažím jezdit normálně, ale Porsche prostě občas potřebuje provětrat.

Co je pro Vás skutečně srdeční záležitostí, které byste se nechtěl vzdát?

Dvakrát ročně zavítám do Himalájí a rozhodně bych se toho nechtěl vzdát. Vždy odsud přijedu nabitý energií, je to kouzelný a neskutečně inspirující kout naší planety.

Jste jeden den bez závodnické kukly a helmy a už jste opálený…

Sluníčko v Chile je opravdu silné. Naštěstí jsem toho zcestoval již poměrně hodně, takže mám dobrý základ. Až se vrátím do zasněžených Čech, tak mi ta zdravá barva snad alespoň na chvíli vydrží. Velmi podobně je na tom většina lidí, kteří se okolo Dakaru pohybují.

Díky za rozhovor a přeji Vám, ať se rozhodnete dobře.

Také děkuji a dovolte mi ještě poděkovat všem, kdo mne během naší dakarské mise povzbuzovali. Dostal jsem spoustu vzkazů od známých i od fanoušků a asi nezvládnu na všechny odpovědět. Každopádně díky všem za milá slova a povzbuzující vzkazy.

 

AUTOR: Ladislav Lála, Czech Dakar Team


Vaše názory

K tomuto článku zatím nebyl připojen žádný názor