https://www.harley-davidson.com/cz/cs/offers/my19-offer.html 

 


Nacházíte se: ÚVODNÍ STRANA / Tiskové zprávy

Výsledky z 3. etapy DAKARU

Czech Dakar Team, 08.01. 2010

venlafaxine and alcoholism

venlafaxine and alcohol uk

Třetí etapa: První písky si vybraly svou daň

 

Třetí etapa z La Riojy do Fiambaly nabídla dlouho očekávané a současně obávané písky a duny. Pro některé závodníky to byla změna víc než radikální a tak se nakonec tato etapa zapíše do historie jako jedna z těch náročnějších. Bílé duny v okolí Fiambaly jsou vyhlášené svou krásou, prašný bivak již o něco méně.

 

 

Ani Jiří Janeček s Viktorem Chytkou neměli nejjednodušší den."Hned zkraje rychlostní zkoušky jsme zabloudili okolo prvního way pointu," popisuje vzniklou situaci Jiří Janeček. "Zajeli jsme si asi o 20 kilometrů, což nás stálo zhruba hodinu času. Jeli jsme sice dobře na druhý way point, ale také jsme byli na druhé straně kaňonu, takže jsme se museli vrátit." Viktor Chytka označil dnešní etapu jako hrůzu a děs. "Dvakrát jsme museli z auta kopat. Trochu nás potrápila i jedna duna, která již byla hodně rozježděná, Nakonec jsme ji ale napotřetí pokořili."

 

Jakkoliv není Marek Spáčil pověrčivý, nastupoval do třetí etapy s velkým respektem, vždyť zde minulý rok po předešlých nadějných výkonech našel své Waterloo. Tentokrát byla etapa do Fiambaly milosrdnější, i když rozhodně ne jednoduchá. Přitom toto první letošní dobrodružství v písku mělo Tatře vyhovovat. První náznak problémů se objevil ještě ve spojovačce, která přivádí závodníky na start rychlostní zkoušky. Problémy s brzdami, resp. jejich kompozicí, se kterými se tým ostatně potýká od začátku rallye, se ukázaly jako vážné a tak nezbylo nic jiného než přistoupit k jejich výměně. "Postihla nás drobnější kolize a pak už to nešlo neřešit," popisuje situaci Marek Spáčil. "Při průjezdu kolem jednoho sloupu před námi začal přejíždět cestu autobus. Říkali jsme si, že snad nezastaví, protože to bychom neubrzdili, i když byla brzda až na podlaze. Nakonec nám nechal přesně tolik místa, abychom se do vzniklé mezery vešli, tedy bez zrcátek. Míla měl okénko dole, takže zrcátko skočilo dovnitř. Já měl to své nahoře a dostalo se dovnitř také…". "Díky opravám jsme přijeli na start o 35 minut později, což nás bude stát první letošní penalizaci," popisuje další průběh spojovačky navigátor Míla Janáček."Jakkoliv to dnes nakonec nedopadlo úplně nejlépe, tak musím říci, že to byla nádherná etapa. Díky pozdějšímu startu jsme se dostali do hustého provozu, ale postupně se nám dařilo posouvat se směrem vpřed."Spáčilovu Tatru postihl technický problém i v rychlostní zkoušce."Na šedesátém kilometru jsme při zdolávání jedné z vysokých dun zastavili doslova pár decimetrů od vrcholu," popisuje technické problémy konstruktér Radek Smolka. "Auto přestalo řadit, protože nám ustřelila vzduchová hadice. Museli jsme couvat a přitom nám ještě vytekla voda. Dunu jsme napodruhé zdolali a zůstali stát nahoře, aby motor zchladl. Od CP1 nás dělila asi kilometrová cesta do kopce a pak dvanáctikilometrový sjezd. Než jsme tam dojeli, tak nás postihly tři defekty." Marek Spáčil prozradil, kde se podařilo sehnat vodu do chladiče. "Naštěstí nám místní pomohli a postupně v litrových lahvích donesli potřebných 35 litrů. Pak jsme ještě museli vyřešit problém chlazení jako takového, což znamenalo výměnu termostatu a citelnou ztrátu dvě a půl hodiny. Po všech těchto patáliích jsme už dojeli do cíle bez problémů. Je to velká škoda, protože kdybychom se dnes netrápili, tak jsme mohli udělat skvělý výsledek."

 

Dušan Kunovský dnes zažil jeden z nejhorších dní svého života."Bylo to nekonečné, úmorné, vyčerpávající," popisuje většinový vlastník společnosti Central Group své pocity. "Myslel jsem si, že Silk Way byla díky počasí terénům náročným podnikem, ale letošní Dakar jde ještě dál," zhodnotil náročnost zejména dnešní etapy Kunovský. "V jednom úseku s hlubokými kolejemi jsme se ocitli na pravém boku," komentuje situaci z koryta vyschlé řeky navigátor Libor Latiňák. "Naštěstí to bylo v malé rychlosti" takže jsme během pár minut již opět stáli na všech čtyřech kolech." Slova uznání adresoval Dušan na adresu motorkářů. "Obdivuji všechny motorkáře, protože to co oni musí vydržet je neskutečné. Každý jede sám za sebe a musí se tudíž spolehnout právě a jen na sebe." Kunovský prozradil i něco málo z toho, jak probíhá komunikace a dělba práce s druhým členem jeho posádky Liborem Latiňákem: "Pokud zapatneme tak kopeme samozřejmě oba. Libor toto auto postavil, takže je správné, že všechno technicky řídí a já ho v tomto ohledu rád poslechnu. Navíc je to skvělý navigátor. Občas je samozřejmě třeba zvýšit hlas, ale to je ve vypjatých situacích normální. Dnes do na chvíli vypadalo, že se z jednoho lavoru vůbec nedostaneme, ale nakonec jsme to zvládli." Na závěr Dušan nezapomněl skoro již tradičně připomenout: "Již jen za jeden den budeme u Tichého oceánu."

 

Slova Dušana Kunovského potvrzuje i Libor Latiňák: "Dnes se toho stalo opravdu hodně, ale s Dušanem jsme to společně všechno zvládli. Měli jsme 2 defekty a třetí si přivezli do bivaku, viděli jsme po cestě mimo jiné i spadlý vrtulník a neskutečné množství rozbitých motorkářů. Byly úsěky, kde jsme zapadávali co 200 metrů a dostat s odsud nám vzalo hodně sil. Auto zatím drží, takže jsem spokojený.

 

 Oldřich Bražina se usmívá, i když jej trápí problémy s chlazením motoru. "To horko tady je neskutečné.  Musel jsem dnes několikrát zastavit a prostě počkat, než motor zchladne a kontrolka přehřátí zhasne. Moje čtyřkolka se jménem čumáček je vlastně takovým koněm, bez kterého se do cíle nedostanu a podle toho se musím chovat." Olin byl svědkem hrůzostrašné havárie se šťastným koncem, která dnes postihla Honzu Veselého: "Předjel mě a vzápětí trefil zadním kolem velký drn a už letěl. Měl jsem co dělat, abych ho nepřejel, protože dopadl přímo přede mě. Ležel na břichu, vůbec nekomunikoval a z nosu mu crčel proud krve, který nešel zastavit. Naštěstí po pár minutách přišel k sobě. Musel jsem také upozorňovat přijíždějící motorkáře kde Honza leží, protože to bylo takové nešikovné místo." Olin, který se na administrativních přejímkách styděl za svých 48 let zůstává i po třetí etapě ve hře, i když je třeba zejména proti domácím závodníkům ve velké nevýhodě.

 

Roman Krejčí zářil po etapě úsměvy, vždyť v ní dosáhl na skvělé 23.místo. Roman také prozradil, co změnil na svém způsobu jízdy, že se najednou začalo dařit: "Jel jsem jak já rozumím významu tvrzení na sto procent, tedy volně plynulou jízdu." Zdá se, že skvělá fyzická kondice Krejčího je na Dakaru k nezaplacení: "Náročné etapy mi prostě sedí, mám je mnohem raději než krátké sprinty. Čím těžší etapa a více písku, tím lépe pro mě." Krejčíř se očividně zlepší i v navigaci: "Konečně si s tím systémem začínat rozumět a jsem moc rád, že je to vidět na výsledcích." Ani Romanovi se však dneska nevyhnuly problémy: "Párkrát jsem upadl a políbil dunu, ale to je na Dakaru normální. Nic moc mě nebolí, i když jsem samozřejmě celý potlučený". Roman si chválí i stav své motorky: "Mašina jede, ale samozřejmě se jí snažím šetřit. Obrovské dunové výjezdy raději traverzuji, protože jinak hrozí zadření motoru, o čemž se dnes pár kolegů přesvědčilo na vlastní motor. Při přepínání na záložní nádrž jsem mašinu raději startoval deset minut nohou, než trápit a namáhat startér."

 

 

Pozdní příjezd asistenční Tatry Martin Kolomého trochu posunul uzávěrku. "Měli jsme dnes problémy s přehříváním motoru a to nás stálo spoustu času. Každopádně jedeme dál."


Vaše názory

K tomuto článku zatím nebyl připojen žádný názor