Normfest

 


Nacházíte se: TESTY MOTOCYKLŮ / Nové motocykly

Honda CRF1100L Africa Twin 2021

Vojtěch Lavický, 15.6.2021

Honda Africa Twin je pro motocestovatele významný model, a tak není divu, že jsme o ní psali už několikrát v našem časopise i na webu. Tentokrát ji otestoval motocestovatel Vojta Lavický.

 

Tahle země není pro starý

Nová Honda CRF1100L Africa Twin si už jistě zasloužila vaší pozornost. Jaká je z pohledu delších cest? Je to opravdu důstojný soupeř BMW GS, etalonu třídy cestovních endur?

Je to vlastně několik motorek v jednom balíčku s příměsí nejmodernějších technologií a touhou poznávat svět. Stejně tak dobře vás ale odveze do práce, nebo na rychlejší projížďku po okolí.

Na první pohled mě překvapí krásná štíhlá silueta zachovávající si ráz předchozího modelu, ale nenechte se mýlit, tahle kočka je kompletně nová. A když říkám kompletně, tak od kol až po zrcátka. Od své předchůdkyně zdědila toulavého ducha a přidala spoustu nových technologií a vylepšení. Starší Africa Twin je tu s námi již 5 let a Honda měla rozhodně na co navazovat.

Stojím v pražském dealerství Hondy s klíčky od verze Adventure Sports s automatickou převodovkou DCT a z oblohy se snáší tisíce macatých kapek, které rychle utlumují radost z nového stroje. Na první pohled motorku hodnotím z hlediska delších cest a neodpustím si hned na začátek dva velice praktické poznatky, které určitě na cestě oceníte. Africa ve verzi Adventure Sports (AS) má již bezdušové ráfky, které zajisté hodně usnadní opravu a zvládnete ji sami a rychle jen pomocí knotů. Dalším podstatným, ale nepříliš viditelným detailem je podsedlový rám z lehkých hliníkových slitin, který již není pevně spojen s rámem hlavním a v případě nehody tak již nebude hrozit fatální poškození celého rámu, které by se vám někde v tramtárii asi řešilo dost špatně.

Hned prvních pár kilometrů městem se snažím zvyknout na zcela jiné ovládání stroje, než na jakém jsem sem přijel. Touha řadit a vymačkávat spojku před křižovatkou je velká. Stejně tak jako touha “vrknout” si plynem. Ovšem pozor, to by se vám mohlo při nevědomky zařazené rychlosti velice rychle vymstít. Nejednou mi to už ve světe udělalo náhodné dítko vzrušené zvukem velké motorky, tak pozor na to.

Zvuk motoru k tomu ale přímo vybízí. Už v sérii má motorka i díky elektronické klapce výfuku velice krásný, hutný, ale nepříliš hlasitý zvuk a kolikrát si i pěkně naštvaně střelí do výfuku, balzám na duši.

Při snaze dát blinkr samozřejmě několikrát troubím, ale to se stalo snad každému, kdo ji sedlal poprvé. On celý ten chumel ovládacích prvků na levé rukojeti je ze začátku dost matoucí. Stačilo ale pár dnů a už mi to nepřišlo tak hrozné.

Test Honda CRF1100L Africa Twin

 

Podvozek

Africa má velice sympatické rozměry kol, a to 21’’ vpředu a 18’’ vzadu. Myslel jsem si zpočátku, že na silnici to bude problém, ale Afra mě hned přesvědčila, že to se zakroucenou silničkou myslí opravdu vážně. Vodit ji do zatáček byla radost.

Přispělo k tomu zajisté i nižší sedlo, díky kterému nebudete sedět vysoko jak na koze. Honda zajisté vyslyšela nářky menších jezdců, a tak je sedlo opravdu nízko.

O pružení se starají elektronicky nastavitelné tlumiče EERA se zdvihy 230 mm a 220 mm, které nabízí kompletní možnost nastavení z kokpitu řidiče. Na můj vkus a na naše silnice se mi zpočátku jevily zbytečně tvrdé, ale díky opravdu velké možnosti nastavení jsem si našel to, co mi vyhovovalo. Výhodou je, že režimy nastavení se dají měnit i za jízdy a pokud často střídáte jízdu na silnici, off-road nebo jízdu se spolujezdcem, oceníte změnu několika stisky tlačítka namísto nastavování všeho se šroubovákem v ruce. Světlá výška se oproti předchozímu modelu nezměnila a zůstala na slušné hodnotě 250 mm.

Při manipulaci na místě mě mile překvapil opravdu velký rejd a lehkost stroje. Co mě naopak zklamalo - a hodně majitelů si na to stěžuje - je centrální stojan. Problém nastává, když je motorka osazená bočními kufry, které podstatně zmenšují prostor pro manipulaci a postavit motorku na centrál je pak poměrně složité. Obzvlášť pokud je plně naložená.

 

Motor a převodovka

Tady Honda také hodně zapracovala a po změně hlavy válců, časování ventilů a nárůstu objemu na 1084 cm3 teď motor produkuje slušných 75 kW, ale hlavně 105 Nm. Motorka má výkonu na rozdávání a uspokojila mě jak na klikatých silničkách v rychlejším tempu, tak i při rychlejších dálničních přesunech, kde ochotně zrychlovala i ve vysokých rychlostech. Mnozí možná při pohledu na dvojcifernou číslovku ohrnuli nos, ale podle mě je výkon opravdu dostatečný.

Znění originální koncovky výfuku je dost subjektivní věc, ale věřte, že produkuje opravdu hezký, hluboký zvuk, který nikterak neurazí. Ve vyšších rychlostech se variabilně mění nastavení výfukové klapky pro lepší výkon. Výkonová křivka je v celém pásmu otáček stabilní a žádné propady se nekonají - zkrátka tahá to furt!

Honda tvrdí, že potenciální nájezd na plnou nádrž je přes 500 km a i přes neustálé tahání za plyn si Afra nikdy nevzala moc přes 6l/100 km. Při normální jízdě to pak bylo pod pět litrů na sto, takže je tento údaj více než uvěřitelný. Nádrž u AS má slušný objem 24,8 l, což se v některých částech světa hodí.

K dispozici je celkem 5 jízdních režimů - Tour, Urban, Gravel, Off-road a User. Názvy jistě napoví, v jakých situacích je využívat. Každý režim má odlišné nastavení nejen výkonu, ale i dalších parametrů, jako je brzdění motorem (ano, i to lze nastavit!), odpružení, kontrola trakce, wheelie control a ABS. ABS lze vypnout jen pro zadní kolo a samozřejmě nesmí chybět funkce umožňující brzdění v zatáčkách. Kontrola trakce a wheelie control (zvedání předního kola) lze nastavit v několika úrovních pro každý režim zvlášť.

Nově přibyly dva nové režimy User 1 a 2, které si může jezdec kompletně nastavit dle svých představ, včetně informací na TFT displeji. Aby toho nebylo málo, zobrazované informace jdou samozřejmě nastavit i pro základní jízdní režimy. K dispozici jsou tři obrazovky. Je toho k nastavení skutečně hodně, ale nebojte, dá se v tom rychle zorientovat.

Testovaný motocykl byl vybaven dvouspojkovou převodovkou DCT, a na tu jsem byl opravdu zvědavý. Dnes je to na motorkách už často vídaná věc, ale bude opravdu fungovat tak dobře? Dával jsem tomu hodně šancí a na běžné ježdění je to super věc, to je bez debat. I v terénu s ní nejsou žádné problémy a řazení je velice plynulé. Poměrně dlouho jsem se s ní ale “sžíval”. Abych jí nekřivdil, je to opravdu velký pokrok kupředu. Užíval jsem si hodně sportovní režim, kdy jsem pomocí pádel “učil” převodovku můj styl jízdy, který se následně snažila replikovat a dařilo se jí to kupodivu velice dobře.

Co mě občas hodně štvalo je náhodné přeřazení při malých rychlostech. Obzvláště na kruhovém objezdu, kdy vás to může rozhodit. Na DCT se zkrátka musí zvyknout a naučit se s ní pracovat. Své místo už si postupně hledá a do budoucna budou tyhle věci asi stále více oblíbenější. Já ale rád řadím, a tak mi chyběla svoboda to dělat, kdy chci já. Proto jezdím na motorce, to mě na tom baví, to podle mě patří k řízení a k celkovému pocitu, který chci na motorce zažít. Naštěstí je zde kompletně manuální režim pro řazení pádly a navíc i možnost dokoupení klasické řadičky místo pádel na řidítkách.

 

Elektronika

Jakožto vlajková loď Hondy v segmentu cestovních endur je Africa doslova prošpikovaná nejmodernějšími technologiemi. O některých jsem se už zmínil v souvislosti s motorem a jeho řízením, kde s řídící jednotkou spolupracuje šestiosý snímač setrvačných sil, který dodává informace o poloze motorky a podle toho je doslova v každém okamžiku upraveno množství nastavení.

Co je ale na první pohled viditelné pro běžného smrtelníka je obří TFT displej v kokpitu, který zobrazuje veškeré informace. Pod ním se nachází ještě malý stavový displej, zobrazující zařazenou rychlost, rychlost a běžné kontrolky od blinkrů po neutrál. Tento malý displej se v záplavě informací na displeji hlavním může jevit zbytečným, ale v případě využití zrcadlení telefonu se náramně hodí.

Ano, nová Africa díky Bluetooth konektivitě dokáže spárovat Android nebo iPhone a zobrazit na displeji navigaci, nebo další podporované aplikace, jako třeba Spotify či Waze. Současně můžete synchronizovat kontakty v telefonu a pomocí displeje přijímat hovory.

Tato skvělá věc má ale dva zásadní problémy. Pro zrcadlení navigace musíte mít s motorkou spárovaný interkom. Postačí i obyčejná BT sluchátka, ale bez toho to prostě nefunguje. Druhým a o to více zásadním problémem je nutnost připojení telefonu k motorce kabelem, jelikož samotné Bluetooth nedokáže přenést takové množství informací, které i Android Auto nebo Apple Carplay potřebují k zrcadlení informací na displeji.

Toto zásadní omezení zamrzí o to více, že Africa není vybavena ani schránkou na telefon. Nutně tedy budete potřebovat tankvak nebo držák telefonu.

Samotné menu motorky je přehledné a rychle se v něm zorientujete. Množství nastavení je obrovské. TFT display se dá ovládat v rukavicích a je dobře čitelný i na přímém slunci. Jak to tak už u nových motorek bývá, nastartování všech funkcí i zde trvá docela dlouhou dobu a na jejím konci musíte potvrdit hlášku, kterou nikdo nečte, stisknutím OK, což může být dost otravné.

Jako příjemné bonusy v elektronice vidím automatické vypínání blinkrů, které není řízeno jen časovačem, ale celkovou rychlostí motorky, náklonem atd. Vyhřívané hefty topí rychle a dobře a přisvěcování do zatáček potmě oceníte určitě také.

 

Shrnutí

S Africou jsem nalítal něco málo přes 1000 km. Není to mnoho, ale zároveň ani málo k tomu, abych ji mohl blíže poznat. Na první pohled je to velice sympatická motorka, i když vzhled se hodnotí subjektivně. Své místo si mezi cestovními endury za krátkou dobu na trhu už vydobyla a v budoucnu s ní bude jistě množství jejich majitelů brázdit svět. Ta motorka je pro to stvořená, i když se neztratí ani při svižné jízdě na okreskách či ve městě. Za svoje peníze dostanete několik motorek v jedné a každá vás bude bavit.

Na automatickou převodovku DCT jsem si za celou dobu nezvykl a mnohem raději bych měl manuál. Naopak jsem si velice rychle zvykl na jízdní vlastnosti a na veškerou elektroniku a možnosti, které nabízí. Od jízdních režimů, nastavení trakce, ABS s možností brzdit do zatáčky, po zrcadlení navigace z telefonu na TFT displeji.

Dle mého názoru je nová Africa poplatná době. Nedělá nic vyloženě špatně a jde s dobou, co se týká technologií a množství elektroniky. Můžeme říci, že je až sterilní, dokonalá. Chceme to od auta, od počítače, od telefonu. Tak proč to nechtít od nové motorky? Taková je doba a ač jsem staromilec, tak mně dokázala Africa vykouzlit úsměv na tváři - a o to jde!

 

Plusy

  • nastavitelný štítek - nejlépe mi ale fungoval v nejnižší poloze
  • skvělý motor a podvozek
  • lehkost ovládání i v terénu díky úzké stavbě
  • TFT displej se zrcadlením navigace
  • dojezd na nádrž přes 500 km
  • jízdní režimy
  • množství nastavení elektroniky

Mínusy

  • složité ovládání pomocí tlačítek na řidítkách
  • sedlo - za to by někdo v Hondě zasloužil trest smrti
  • dva vzduchové filtry - originál každý za tisíc peněz, Hiflo za polovic
  • baterka opět pod nádrží bez možnosti snadné demontáže
  • nemožnost zrcadlení telefonu bez interkomu a kabelu
  • nemožnost dokoupení originálního měření tlaku v pneu

Test Honda CRF1100L Africa Twin