https://www.harley-davidson.com/cz/cs/offers/my19-offer.html 


Nacházíte se: CESTOPISY / Jednodenní výlety

Ještěd a okoli

Jana Dorňáková, 13.6.2010

 Konečně zase týden za námi a nás čeká cesta za našimi dvoukolovými miláčky. V pátek se to trochu protáhlo kvůli práci, takže vyrážíme až večer. Nakonec se to neukázalo jako zas tak špatný nápad. V autě bez klimatizace v tom horku by to asi nebylo úplně ideální. Navíc jsme se mohli ke konci cesty kochat nádhernou přírodou pokrytou úchvatnými červánky. No, kýč jak bič, ale líbí se. Večer se nám na výlet už nechtělo, tak jsme zašli na grilovačku a poseděli s přáteli.

Ráno jsme vstali do nádherného počasí. Možná až trochu moc nádherného. Usoudili jsme, že bude lepší, když pojedeme až pár hodin po poledni. Rozhodla jsem se tedy, že si zatím zkrášlím stroj. K Vánocům jsem dostala plexi, blastry a ještě potřebné padáky. Montáž plexi mi zabrala jen pár minut, na padáky jsem si už pro jistotu zavolala Michala. Zkušenou rukou zašrouboval tři šroubky (no zas tak složité to nakonec nebylo, no... ;) ). Obtíž se nakonec objevila při montování blástrů. Ukázalo se, že jsou moc široké na má úzká řídítka. Abych si trochu zpravila náladu, tak jsme ještě přidělali držák na kufr.

Nejparnější část dne byla za námi a my mohli vyjet. Chvíli jsme přemýšleli kam. Z minulého dne jsme měli naplánovanou cestu na blízkou chatu ke kamarádovi. Ale vzhledem k tomu, že nezvedal svůj telefon, jsme byli nuceni plán změnit. Netrvalo to ani tak dlouho a bylo jasno.Vyjedeme si na Ještěd, užijeme si pěkné zákruty a cíl cesty nás odmění krásnými výhledy do okolní krajiny. Oblékli jsme se, nastartovali motory a vyrazili. Vyjeli jsme na Volavec a odtud se vydali směr Železný Brod. V Železném Brodě probíhaly nějaké trhy. K vidění tu byla spousta kolotočů, stánků a všude na silnici i mimo ni nesčetné množství lidí. To způsobilo, že jsme celý Železný Brod projížděli krokem. Alespoň jsme mohli sem tam kouknout i po trzích. Vzhledem k tomu, že jsem se už těšila na Ještěd, tak jsme tu ani nezastavovali, abychom se tu prošli po trzích. A tak po „projetí“ Brodu pokračujeme dál po silnici č. 10, odkud jsme se odklonili doleva směrem na Pěnčín. Cesta teda nebyla nic moc. Takhle nějak si představuju výlety po Rumunsku a Ukrajině. Ikdyž té cestě možná trochu křivdím. Netrvalo to ani moc dlouho a ocitli jsme se na konečně normálním, celkem celistvém asfaltu a spokojeně pokračovali dál na Jablonec nad Nisou a odtud na Liberec. Za chvíli se před námi otevřel pohled na Ještěd a my se vydali zatáčkami nahoru. Cesta byla velice příjemná. Občas mi na plexi od helmy přistála kapička. V polovině kopce jsme zastavili a dohodli se, že se pro jistotu vrátíme. Přecijen jsem měla trochu strach z toho, že bych měla jet dolů za mokra. Tak jsme se ještě chvíli pokochali pohledem na vrchol Ještědu, který byl z našeho „stanoviště“ pěkně vidět a vydali se zase dolů. Pod Ještědem jsme sjeli na dálnici, odkud jsme opět sjeli na pumpu. Přecijen jsme už dlouho nečerpali a motorky si žádali také trochu benzínu. Po dálnici jsme to natáhli až ke sjezdu na Paceřice, kde jsme sjeli a po okreskách projeli až do Turnova, odkud jsme již zamířili zpět domů. Po cestě na nás krátce sprchlo, ale nebylo to nic moc závažného, takže jsme po cca stodeseti najetých kilometrech parkovali stroje a šli pohovořit a projeté cestě. Jak tak o tom uvažuji, tak mi asi zatím není souzeno dojet k cíli.Snad příště, uvidíme.