poradnaodskodneni.cz, 1.12.2021
Při nezaviněné dopravní nehodě může poškozený motorkář nebo jeho spolujezdec žádat o odškodnění z povinného ručení viníka nehody. Nároky mohou být uplatňovány za věcnou škodu, zranění, či za duševní útrapy pro pozůstalé.
V Poradně Odškodnění se od roku 2008 specializujeme především na újmu na zdraví a odškodnění pozůstalých.
Odškodnění újmy na zdraví a pozůstalých má svá specifika, přičemž zákonnou úpravu práva na náhradu škody může poškozený nalézt v občanském zákoníku a zákoníku o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Pokud je při dopravní nehodě uznána spoluúčast motorkáře (což bohužel v mnoha případech je), má přesto poškozený i jeho spolujezdec nárok na odškodné. To však bude pojišťovnou v přiměřené výši kráceno.
Druhy náhrad za újmu na zdraví po nehodě
Od 1. 1. 2014 se odškodnění z povinného ručení po dopravní nehodě uplatňuje podle nového Občanského zákoníku 89/2012 Sb. (viz § 2958 – 2968).
Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nijak neřeší výši náhrady škody, byla vytvořena Metodika nejvyššího soudu. Ta však není právně závazná, a proto je vždy dobré využít při uplatnění nároků právní zastoupení se specializací na náhradu škody.
Viník nehody musí ze zákona nahradit poškozenému veškerou škodu, která mu byla způsobena. Mezi základní nároky při újmě na zdraví patří:
- Bolestné – je dle Metodiky stanoveno v bodech, kdy hodnota bodu pro rok 2021 činí 385,25 Kč / 1 bod. Na uplatnění bolestného není nutné čekat do ustálení zdravotního stavu nebo ukončení neschopnosti.
- Ztížení společenského uplatnění (trvalé následky) – není hodnoceno v bodech, ale v % omezení lidské činnosti. Při hodnocení ZSU se zohledňuje mnoho aspektů, a proto doporučujeme pro řádné stanovení oslovit soudního znalce se specializací na nemateriální újmu na zdraví. ZSU je možné uplatňovat až po ustálení zdravotního stavu poškozeného.
- Účelně vynaložené náklady – zde se může jednat o jízdné k lékařům (rehabilitace), nebo také o parkovné, doplatky za léky, stavební úpravy v případě velmi těžké újmy, zdravotní pomůcky apod.
- Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti – viník (jeho pojišťovna) dorovnává ztrátu na výdělku do 100 %.
- Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta) – v případě, že dojde k výraznému poklesu v příjmu poškozeného, je možné žádat o doplatek rozdílu mezi předchozím a současným příjmem poškozeného.
- Péče o osobu blízkou – jedná se o nárok, který se musí opět řádně stanovit a prokázat. V případě těžší újmy na zdraví, kdy je nutné se o poškozeného po propuštění do domácího léčení starat (pomáhat mu s osobní hygienou, připravovat stravu, krmit, podávat léky…) je možné tento nárok uplatnit.
- Duševní útrapy rodinných příslušníků – viz níže.
Odškodnění duševních útrap pozůstalých
V Poradně Odškodnění se bohužel setkáváme i s dopravními nehodami, jejichž následkem je cena nejvyšší, a tou je ztráta blízké osoby. Všem je nám jasné, že není možné ničím nahradit ztrátu blízkého a je velmi obtížné stanovit „hodnotu“ zmařeného života.
Pozůstalí, kteří následkem dopravní nehody ztratily blízkého, mají dle §2959 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ) nárok na odčinění duševních útrap uplatněním u pojišťovny škůdce (viníka).
Stanovení výše odškodnění pro pozůstalé je v dnešní době značně komplikované a vyžaduje určité zkušenosti advokáta. Nároky jednotlivých pozůstalých je nutné řádně prokázat (např. fotodokumentací, popisem vztahů k zemřelému…). Na základě intenzity vztahu se následně stanoví výše odškodnění.
Dříve (do roku 2014) měla např. manželka zesnulého nárok na 240 tisíc Kč. Nyní se odškodnění manželky pohybuje kolem 500 až 700 tisíc Kč.
Dle výše uvedeného ustanovení zákona musí odčinit škůdce (viník) peněžitou náhradou duševní útrapy:
- manželovi, manželce, případně registrovanému partnerovi
- rodičům zemřelého
- dětem
- sourozencům
- osobě blízké, která měla blízký a citový vztah k zemřelému. Nemusí se nutně jednat o osoby žijící ve společné domácnosti. Osobami blízkými tak mohou být např. švagr, švagrová, tchán, tchýně, zeť, synovec, neteř, vnuk...
Do kdy je možné žádat o pojistné plnění?
U náhrady škody z pojistného plnění po dopravní nehodě je obecná promlčecí lhůta stanovena na tři roky.
Po dopravní nehodě je pro její účastníky nezbytné porozumět tomu, co se vlastně stalo, vyrovnat se s jejími následky a tuto událost nějak zařadit do dalšího života. Vzhledem k traumatizující životní události doporučujeme uplatnění nároků neodkládat, neboť jakékoliv vracení se k této události v budoucnu, s větším časovým odstupem, vyvolává opětovné skličující vzpomínky.
Pomůžeme Vám
Pokud si nejste jisti, jaké jsou Vaše nároky na náhradu škody, obraťte se na nás. Pomůžeme Vám získat nejvyšší možnou finanční kompenzaci. Váš případ bezplatně posoudí naši spolupracující advokáti a následně Vám zajistíme právní pomoc a odborné posudky.
Pro nezávaznou konzultaci můžete využít BEZPLATNOU LINKU 800 140 240.